Odpad A

Teamová porada
Barva dresu: Červená
Brankář: Jura
Hlavní střelci: Fanda, Malamut, Jura, Mates, Hřib, Ferin, Fritol, Išanka

Co napsal pan Brouček:
Tým, který se prosazuje hlavně brilantní střelbou. K Matesovi a Fandovi se přidali i další a tak prakticky kdokoliv z týmu je schopen hodit takovou ránu pod břevno, že se gólman ani neotočí. Tuto svou přednost často využívají, byť občas možná trošku na úkor kombinační hry. Když si dají pozor na zbytečně inkasované góly díky vyběhnutí jinak velmi dobrého brankáře Jury, bude výsledek jistě kvalitní. Na podzim podávali výborné výkony a skončili jen jednu příčku pod medailí. Tentokrát budou určitě chtít jít výš.

Co pan Brouček nenapsal:
Tento tým se zůčastnil všech turnajů od roku 2004, takže letos načíná desátý rok svého působení na ufobalové scéně. Přes tvrdé počátky, kdy se hrálo snad ještě s dřevěným diskem vyřezávaným pazourkem, se tým propracoval ze spodních pozic tabulky až těsně pod vrchol. Na elitním zimním turnaji potvrdil svou formu hned prvním místem. I přes tento významný milník týmové historie se jim na něj na jaře nepodařilo díky slabší obraně navázat a zkončili až na místě, které se nedá ukázat na jedné ruce – opravdový nezvyk. Díky tomu byl nemilosrdně zvýšen jejich ufobalový handicap a velký vůdce je přesunul až do potupného 3. koše. Na tradiční podzimní historicky nížkovský turnaj se tým kvalitně připravil na prázdninovém soustředění klíčových postav. A ve chvíli, kdy kapitán plánoval výhru už v pátečním klání, se dostavila děsivá zpráva. Málo hráčů k dispozici. Nepomohla ani kompenzace z přátelského B-týmu. Nicméně věrný fanoušek nemusí věšet hlavu. Své oblíbené akční hrdiny (figurky z limitované edice už byly vyprodány) uvidíte i letos v dresech jiných týmů, které díky posilám z našich řad už teď pomýšlí na nejvyšší příčky.

I co se nestalo:
Bylo nebylo, i tak slavný tým, jako je Odpad A se na jeden ročník rozpadl. Přitom ani naivní čtenář povídek J. Verna si nemohl myslet, že by to mohla bát pravda. I slavní hráči sklonili se před mocným bohem ufobalu (dále jen BU) a kajícně sklonili hlavu s otázkou, co že prý mají se svým talentem dělat. To přece není jen tak, rok zahálet jen kvůli něčí dovolené. A BU jim seslal znamení. Když přišli domů, na svých 7 malých postýlkách našli obálky s exkluzivními smlouvami na jeden turnaj (ve sloupci odměn bylo něco o dortech). Za tak velkou odměnu je potřeba poděkovat. Naši hrdinové se rozhodli pro oběť nejvyšší. Věnovali BU svou poslední noc před turnajem.

Bylo nebylo,
jaro 2014. Slavný tým Odpad už se opět chystal vyhrát, když tu náhle zjistil, že nemá dost peněz na startovné, a tak se ihned začal shánět po sponzorech. Příčin nedostatku bylo hned několik – několik stovek litrů alkoholu a u některých i cigaret. Sponzoři jen neradi přiznávali, že letos se jim sponzoring týmu nevejde do rozpočtu. Nakonec se přece jen jeden našel. A tak zbyla jediná – sic bolestivá – možnost. Sloučit oba týmy do jednoho a aby toho nebylo málo, tak jsme ještě museli prodat jednoho z hráčů do otroctví, dokud půjčku neodpracuje. A než se podepsaly všechny papíry, tak bylo dokonce po termínu, do kterého se má platit. Ale přece jenom nám to organizátoři prominuli a tak jarní turnaj nezůstane bez své stálice – ufobalového velkoklubu Odpad (někdy označovaný jako UVO).

Kvůli škrtům v rozpočtu se tedy do sestavy nevešlo pár zkušených hráčů, které si prostě nemůžeme dovolit a na galejích zůstal i Mates, který tedy bohužel nepodpoří tým ani v sobotním nočním klání s výkvětem Pra-hy! – čehož velmi lituje a tímto se omlouvá.

Jarní sestava 2014 tedy takováto:
Legenda všech legend náhá v bráně se vyskytující tetováním se chlubící: Jura Klimešů
Střelec nejmocnějších ran a nejkrutopřísnější nahravač všech tríčků: Fanda „The Killer“ Kmínek
Muž zdravící dívky větou všech vět – Takže já jsem Robin: Robin „The Rock“ Gracl
Jediný ženáč týmu a snadbudoucí tatínek: Malamut z klanu Šmikeců přec Weigner
Lamač ženských srdcí – stále nezadán – pro ufobal velmi nadán: Hřib Jelenem zvaný
Filip lamač – zadaný – házené znalý: Filip „The Lover“
Jeho ženuška, ufobalová fanatYčka: Drobek „ROBE“ von Schmickmator
Levoruká vražedkyně a femme fatale mnohých: Ferin da Jirzicek
Několikanásobná výherkyně střeleckých anket: Bludička – Udička – 100klass

Návrat ke kořenům, aneb Odpad zvítězí

Psalo se léto, léta Páně 2014. Bylo parné letní odpoledne. Psi si líně lízali kul**, mlaskajíce přitom. Hráči na svém tradičním letním soustředění důkladně trénovali, když tu náhle přišla nečekaná a nikým nevítaná zpráva. Ženáč opět podlehl pantoflím a letos se nedostaví z podobně důležitých důvodů, jako když nejdu do školy. Každopádně sehraná tradiční sestava dostala nezacelitelnou ránu a bylo potřeba situaci ihned řešit. Po pár dalších večerních trénincích se tým usnesl, že Jura bude hrát nejen v bráně a v útoku ale i v obraně, a tím pádem bude mezera v sestavě zaplněna.
Jak šel srpen svou cestou dále, naskytla se zajímavá příležitost. Jeden z bombičů působících v zahraničí, pohraničí a i jinde projevil zájem hostovat v týmu, který má větší šance na vítězství, než jeho současný klub. A tak se tým zamyslel nad jinou variantou. Poskytnout útočiště ztraceným duším odjinud a ukázat jim cestu dále, rozvíjet poznání a podělit se o něco ze své talířové geniality. Přece jenom nemáme patent na chytrost a slávu a musíme dát šanci i jiným. Prostřednictvím jedinců budeme zvěstovat dále naše vědění a um. A nebude to jediný šťastlivec, který okusí sladkou chuť vítězství v rudém. Do konce konkurzů to stihli ještě další dva a tak bude zase o něco málo víc zasvěcených.
Tým pravidelně (téměř denně) trénuje a letos doufá nejen ve vítězství v obyčejném turnajíčku, ale také v trojdenním trojboji. Zlí jazykové tvrdí, že v pátečním klání bude vítězství naše, jen co vysypeme lahve z cesty na louku, a v sobotu večer se na vítězství sotva dostaneme do nálady. Ale nechme spekulace stranou. Možná se najde konečně vyzyvatel hodný Odpadu. Možná brány turnaje spatří nové nadějné tváře, které budou mít alespoň vzdáleně na to, postavit se Rudým ďáblům a zkřížit s nimi meče ve velkolepé bitvě o věčnou a nikdy neutuchající slávu.
Ale zpátky ke hře. Mimo hostujících hráčů má tým i další překvápka, kterým soupeřům vytře zrak! Mimo jiné si střelecká legenda, nyní smrdící v bráně, koupila kopačky, takže jeho zákroky budou postrádat ranní nejistotu zaviněnou nejistým krokem v orosené trávě nížkovských polí. Další novinkou bude bezesporu propracovaná taktika vyladěná lety a nyní zdokonalená o nové prvky, které jsou tajné, kvůli pohybu na světových burzách. Sázkové kanceláře totiž plní úlohu marketmakera minimálně na pražské, berlínské a kuala lumpurské burze, takže v případě prozrazení by mohlo dojít k prudkým změnám, které jsou samozřejmě nežádoucí. Slib mlčenlivosti byl zaplacen dostatečným přísunem tekutin pro celý tým, což bereme jako slib hodný podpisu krví.
Přejeme dalším týmům alespoň tolik štěstí, jako jsme měli první roky my a doufáme v jejich brzké přiblížení k vrcholu, abychom je mohli přivítat se srdečností nám vlastní. Ať básníci opěvují tento turnaj a heroldi hlásí jeho slávu do světa.

A zase ta zima…

Není nikomu tajemstvím, že se představy elitních příček „na bedně“ zatím vždy na trávě naprosto nečekaně na poslední chvíli proměnily v prach. Nikoliv však na pevných prknech jihomoravských palubovek.

Mnozí namítají, že je to díky „prasácké“ střelbě, která tam prostě vždycky padne, ale co si budeme povídat, děti vždycky brečí, když prohrajou. Pravda je spíš v tom, že hráčům působícím v nejvyšších patrech světových lig více svědčí laboratorní podmínky bez vlivů vlhkosti a větru, protože na takovéto jsou zvyklí nejen z tréninkových prostor kterých většinou využívají, neméně pak proto, že zde trávili své první sportovní krůčky v jiných sportovních odvětvích. Snad jste si mohli všimnout tvrdé a nekompromisní obrany tak typické pro házenou, kterou pravidelně předvádí Jura, či skvělý malamutův pohyb s rychlými změnami směru a téměř až šermířské schopnosti v pravé ruce pocházející neomylně z jeho badmintonových rodinných turnajů (a že má velkou rodinu). No tak snad by to i stačilo co se týče zdůvodňování úspěchů kvalitního teamu na kvalitním povrchu…

I letos se můžete těšit na fotogenické akce plné rychlých nahrávek, přesné, rychlé a hlavně nečekané střelby a nemálo pak na kvalitní výkony jak v obraně, tak obětavé zákroky našeho géniem nadaného brankáře (ať už v bráně bude kdokoliv). Doufáme že skauti z NLFS (National League of Flying Saucer) zvednou své zadky ze svých pohodlných židliček v zámoří, navštíví turnaj a nabídnou našim hráčům dobře placené posty v jejich útocích a bránách slavných palubovek… Na téma výsledků tohoto turnaje: Naše analytické oddělení zatím nekontaktovalo českou pobočku Iluminátů, takže nevíme. Snad nám zítra zvednou telefon.

Lásky čas..

Zamilovaný hájek… Květen… Brno… Rozkvetlé květy třešní divoce tančí v rytmu svižné písně Lucky Vondráčkové…

Lepší podmínky jsme si nemohli přát. Náš láskyplný tým zamilovaný do této hry má jarní turnaje v oblibě zejména pro jejich romantickou povahu. Bohužel díky zakoukání se většiny hráčů do krásy jarních bobulí v kombinaci s pravidelným přísunem jarních hormonů do žil se tomu tak stává, že výsledky z těchto téměř až valentýnských podmínek nepatří přímo do galerie slávy.

Nechceme tu lhát a proto předem přiznáváme, že letos nic speciálního neuvidíte. Tradičně kvalitní hra podpořená trenérským/kapitánským výkonem muže bez očí ani složení zbytku týmu asi nikoho nepřekvapí krom absence křídelníka, kteréhož pozici obratem přebírá bratr Potetovaný Bok. Jediným nadstandartem tedy asi zůstává využití dresu velikosti XXL, který jsme v jednom provedení prozřetelně nechali natisknout pro případ budoucích posilujících reprezentantů – podle hesla nejdřív těsto, potom buchty. A nutno přiznat, že v té době to vypadalo dost reálně. Nechci tu přímo jmenovat. Naštěstí si Honni našel babu a Jeff už nám taky roste jen do krásy a ne do šířky.

Tento článek byl sepsán s krajním opovržením a to zejména proto, abychom nemuseli platit židaně panu Roubíčkovi. Radši to propijeme sami.

Rok poté

Poslední tehdy ještě australský příspěvěk Vás informoval o nákupu posil až z daleké Prahy. Tentokrát nic podobného nečekejte, všechny prachy jsme vrazili do dresů…

I přes nové logo, novou kupu sponzorů a nové bydliště nového kapitána zůstává vše při starém. Nikdo z nás netrénoval, omluvenky na poslední chvíli se jen sypou a po touze vyhrát, nově získané po triumfu a dishonestaci soupeřů na prknech, které znamenají svět, se také slehla zem. Jediné v čem stále vynikáme naproti tomu neustále zdokonalujeme i přes neustálý pocit stárnutí. Studentský věk splňujeme jen tak tak a to hlavně proto, že náš nejstarší hráč klepe kosu v zemi hobitů. Jedinou útěchou snad mohou být ty dresy. No ale co naplat. tak či tak to večer pořádně zapijem

Jednotlivé profily hráčů:
Ferin
Jura
Malamut
Fanda
Hřib
Fritol
Išanka
Mates

Sestava mistrů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *